Josef Jedlička: Ornament
Edice Scholares, svazek č. 9
brožovaná, 130x200, 112 stran, 149 Kč
ISBN 80-7185-732-7
Soubor pěti esejů z druhé poloviny 60. let se zaměřuje především na problematiku osamělosti člověka v odcizeném světě, postavení a odpovědnosti jednotlivce v čase, vztahu k trvalým hodnotám a tradici. První esej Ornament, který dává název celé knize, pojednává o odcizení člověka následkem snížení dorozumění. Ornament bere Jedlička jako negativní hodnotu. Je pouhou ozdobou bez vnitřního významu. Následující esej Tradice hledá pozitivní východisko, jakousi střední cestu přístupu k minulosti. Pokud je lpění na tradici příliš důkladné, překáží samostatnému a jedinečnému tvořivému činu. Naopak odpor k tradici je v krajní podobě odmítnutím vzpomínky. Třetí esej Odvaha dává důraz na potřebu subjektivního, místy až absurdního činu jednotlivce, který je podmínkou lidské existence. Právě takovým jedincem je pro Jedličku Ivan Diviš, jemuž věnuje esej Riziko spolehlivosti. Soustředí se zde na jeho vzpomínkové dílo Teorie spolehlivosti, které je jakýmsi precedentním systémem hodnot platným pro život. Poslední esej Domov vyvzdorovaný pojednává o osobnosti českého krajináře Bohdana Kopeckého jako jednoho z umělců, kteří utvářejí představu domova.
Josef Jedlička (16. 3. 1927 Praha – 5. 12. 1990 Augsburg), publicista, prozaik. Po absolvování reálného gymnázia (mat. 1946) studoval estetiku a etnografii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1949 byl ze studia vyloučen. V letech 1953-1968 žil v Litvínově, kde pracoval jako dělník, učitel a vychovatel a etnograf. Později spolupracoval s televizí, rozhlasem, a literárními časopisy. V roce 1968 emigroval do SRN a působil jako redaktor Rádia Svobodná Evropa v Mnichově, v níž soustředil svůj zájem na kulturně-filosofickou problematiku. Prvotina Kde život náš je v půli se svou poutí (1966) představuje filosofickou meditativní prózu o hledání smyslu života v socialistické realitě severních Čech 50. let. V druhém a posledním románu Krev není voda (1991) zachytil historii vlastního rodu smysl své životní cesty. Eseje soustředěné do knihy České typy aneb poptávka po hrdinovi (1992) byly původně určeny pro rozhlasové vysílání Svobodné Evropy. Autor se v nich pokusil charakterizovat základní rysy české národní povahy, jak se zrcadlí v obecně známých literárních postavách (Švejk, Kondelík, Cimbura).