Obalka Černá kronika lásky
Tištěná kniha
  ISBN 978-80-7579-116-0
EAN 9788075791160
Překlad Stachová, Helena
224 stran , vázaná
Vydání 1. , vyšlo 15.04.2021
Doporučená cena 269 Kč
 
E-kniha
 
pdf ISBN 978-80-7579-121-4 (PDF)
epub ISBN 978-80-7579-119-1 (EPUB)
mobi ISBN 978-80-7579-120-7 (MOBI)
Cena: 189 Kč
E-knihu lze zakoupit na adresách
Kosmas
Palmknihy
Martinus
 
Ukázky
  Stránky 38–46
 

Tadeusz Konwicki
Černá kronika lásky

Kniha Černá kronika lásky měla vyjít v českém překladu v roce 1978, avšak tehdejší cenzura nechala kvůli politické nepřijatelnosti autora celý vytištěný náklad odvézt do stoupy, takže se k českým čtenářům dostává až nyní. Román, v němž se promítá přítomnost i budoucnost, sen a realita, se odehrává v jarních měsících roku 1939 a je situován do krajiny autorova dětství – okolí litevského Vilna (Vilniusu), patřícího v té době Polsku. Tadeusz Konwicki v něm vypráví příběh první lásky dvou maturantů Vítka a Aliny. Vzorný student z neúplné rodiny a oddaná dcera polského plukovníka prožívají svůj vášnivý vztah jako ten největší, nejopravdovější, jediný a poslední. Okouzleni jeden druhým nevšímají si ani rozkvétajícího jara v údolí řeky Vilenky, ani dusné atmosféry neodvratně se blížící války, ohlašující se poplašnými sirénami, plynovými maskami a příchodem vojenských oddílů. Předtucha tragického konce lásky i dětství však visí nad jejich osudem stejně jako neodvratný konec tehdejší Litvy, jež „byla tenkrát velikým zapadajícím sluncem, které po sobě zanechává paprsky podivuhodného světla a zbytky dohasínající duhy“.
Novým vydáním Černé kroniky lásky, románu, jenž dodnes neztratil nic na čerstvosti a síle, se snažíme napravit ono více než 42 let staré barbarství tehdejší cenzury.
Román v roce 1986 zfilmoval Andrzej Wajda a jeho film, nazvaný stejně jako literární předloha Kronika wypadków miłośnych, byl v české distribuci uváděn pod titulem Kronika milostných nehod. Polský originál je ke shlédnutí na youtube: https://www.youtube.com/watch?v=92nfFEdirHM.

  

O autorovi:

Tadeusz Konwicki (1926–2015) pochází z prostředí litevského venkova. Za války byl členem oddílu Zemské armády, po válce a po studiích polonistiky působil jako novinář, později též jako filmový scenárista a režisér. S válečnými zkušenostmi své generace se pokusil zásadně vyrovnat už v prvotině Třasoviska (Rojsty, 1948), jež však mohla vyjít až r. 1956. Výrazem autorovy snahy překonat tendenčnost předcházejících budovatelských próz z první poloviny 50. let byl román Z obleženého města (Z oblęžonego miasta, 1956), předznamenávající rovněž pozdější volný cyklus próz z litevského prostředí tvořený romány Díra v nebi (Dziura w niebie, 1959), Zvěročlověkoupír (Zwierzoczłekoupiór, 1969), Černá kronika lásky (Kronika wypadków milośnych, 1974, č. 1978) či Bohyň (Bohiń, 1984, č. 2004). Současné látce se s rostoucí kritičností souběžně věnoval v románu Němý snář (Sennik wspólezesny, 1965, č. 1965), Nanebevstoupení (Wniebostapienie, 1967) a Nic, anebo nic (Nic albo nic, 1967). V 70. a 80. letech vydal v nezávislém „druhém oběhu“ groteskně laděné román Polský komplex (Kompleks polski, 1977), Malá apokalypsa (Mala Apokalipsa, 1979, č. 1992) a Podzemní řeka, ptáci podzemní (Rzeka podziemna, podziemne ptaki, 1984), reflektující dobovou politickou situaci, a sérii volně komponovaných deníkových textů, na něž zčásti navázal i posledními díly z 90. let. Samostatnou kapitolu Konwického díla tvoří filmová tvorba, jíž se doslalo řady domácích i zahraničních ocenění.